Zajímavé informace

Práva povinnostmi a zodpovědnosti inženýrského geologa - držitele oprávnění osoby odborně způsobilé od MŽP ČR a jeho vliv na projekci založení - žádost o stanovisko.

Dobrý den,

Chtěl bych se na Vás obrátit s dotazem týkajícího se práv, povinností a zodpovědnosti inženýrských geologů, kteří jsou držitelé odborné způsobilosti, kterou jim vydalo MŽP ČR.

Jsem autorizovaným inženýrem pro geotechniku, projektuji základové a jiné geotechnické konstrukce a často se mi dostávají do rukou závěrečné zprávy inženýrských geologů, které podle mého názoru nesplňují základní požadavky kladené na správnost, zejména jsou plné údajů ze zrušených norem ČSN 73 1001 a ČSN 73 3050.

Z uvedeného důvodu uvádím několik konkrétních příkladů z praxe k diskusi a žádosti o zaujmutí stanoviska

Pro menší a někdy i větší stavby geolog provede jeden, nebo několik mělkých vrtů, popíše skladbu a barvu zemin, změří úroveň hladiny podzemní vody. Někdy odebere několik porušených vzorků a v laboratoři provede klasifikační rozbor a zatřízení podle zrušené normy ČSN 73 1001 (Zakládání staveb – základová půda pod plošnými základy). Z této zrušené normy potom vyčte směrné normové charakteristiky, tabulkovou únosnost základové půdy (Rdt), které umístí do závěrečné zprávy (i pro hlubinné založení). Eurokód 7 (ČSN EN 1997-1) sice říká, že je možné používat lokální zkušenost, ale podle mého názoru použití parametrů ze zrušené normy ČSN 73 1001 podle vizuálního rozboru asi nelze pokládat za lokální zkušenost. Je to používání neplatné normy mající ve svých důsledcích podstatný vliv na výši ceny zakázky na úkor pochybné kvality provedeného geologického průzkumu podle zrušené normy…

1)

Na začátku roku 2016 se na mě obrátil inženýr pro statiku a dynamiku staveb. Má projektovat plošné založení jedné komerční stavby na severu Moravy a k dispozici má geologický průzkum, podle kterého si netroufl cokoli navrhovat. Geologická firma na lokalitě provedla 4 mělké jádrové vrty (2-3 m), popsala skladbu, odebrala 1 porušený vzorek a na základě toho vznikla rozsáhlá zpráva popisující, jak se na území nasouval ledovec a návrh pro založení (K…. s.r.o.). Dotyčná geologická firma se hned v úvodu „přímo chlubí“, že používá zrušené normy ČSN 73 1001 a ČSN 73 3050, ze kterých potom geolog získal jakési mechanické vlastnosti zemin. To na základě klasifikace podle zrušené normy ČSN 73 1001 určil objemovou hmotnost, stlačitelnost, smykové parametry odvodněné a neodvodněné? V Eurokódu 7, díl 2 (ČSN EN 1997-2), který je závazný a doporučující k laboratorním analýzám, takový návod nefiguruje.

Ad 1)

a)

Má pak inženýrský geolog za těchto prokázaných okolností vůbec patřičné vzdělání a odbornost k tomu, aby rozuměl mechanice zemin a hornin a mohl doporučovat mechanické vlastnosti pro statické výpočty založení staveb? Neměla by to být spíše doména geotechnických inženýrů, kteří danou problematiku skutečně studují a dobře znají?

b)

Jak se mám „já jako autorizovaný inženýr“ postavit k tomu, že mám navrhovat bez ohledu na mou námitku „založení stavby podle vlastností - čísel, které byly zadavatelem získány ze zrušené normy ČSN 73 1001? Mohu podle toho vůbec projektovat, abych uspokojil zadavatele zakázky, který se řídí s tímto vědomím jako řádný hospodář pouze výši její ceny na úkor kvality odvedeného geologického průzkumu?“

c)

Pokud použiji pro statické výpočty parametry zemin z geologické zprávy (podle zrušené normy), kdo nese za těchto okolností zodpovědnost za jejich správnost? Inženýrský geolog, který otiskl své kulaté razítko a zprávu podepsal?

2)

Pro názornost uvádím konkrétní příklad, kde Lesy České republiky, s.p. si v roce 2015 najaly externího poradce (architekta) pro vypsání zakázky na geologický průzkum na novou administrativní budovu v Novém Hradci Králové. Zadání obsahuje velké množství požadavků, které vycházejí ze zrušených norem ČSN 73 1001 a ČSN 73 3050 s řadou nejasností. V zadání např. nefiguruje průměr a technologie vrtání, odběr neporušených vzorků a in situ průkazné laboratorní testování neporušených vzorků zemin. V zadání figuruje „dovolené namáhání“ základové půdy. Takto nejednoznačně zadané zakázky využívají podloudné geologické firmy, které neprovádí laboratorní analýzy, mechanické vlastnosti „odhadují“ ze zrušených norem a zásadně tak snižují cenu svých produktů, která je pro zadavatele (který se nazývá dobrým hospodářem) směrodatná, bez ohledu na kvalitu provedených geologických prací. Takové firmy potom svojí nekalou konkurencí vítězí v soutěžích o geologický průzkum nejnižší cenou.

Ještě před podáním mojí nabídky v prosinci 2015 jsem upozorňoval zodpovědného úředníka Lesů, že je poptávka vypsána nesprávně a podle zrušených norem. Věnoval jsem dvě hodiny objasňování zástupcům Lesů, co je špatně a nejednoznačně, abych mohl podat seriózní nabídku. Po vyhlášení výsledků v lednu 2016 jsem požadoval zrušení nabídky a vypsání nové soutěže podle platných norem. To bylo kategoricky zamítnuto..!

Bez ohledu na to, že zakázku realizovala nechvalně známá firma XXX ze Želešic (u Brna), která vítězí díky tomu, že neodebírá neporušené vzorky a klasifikační rozbor dělá doma v komoře, cit.: web stránku XXX „malou příruční laboratoř pro stanovování základních ukazatelů“. Díky těmto „technologiím“, neznalosti a podivným průzkumům, už jmenovaná firma způsobila už vícero havárií. Tak nevím, zda je pan generální ředitel Lesů ČR, s.p. za těchto všeobecně známých okolností dobrý hospodář! Naštěstí zákon o veřejných zakázkách má být v roce 2016 změněn, aby se objednávatel při zadání zakázky nemusel řídit její nejnižší cenou!

Ad 2)

a)

Pokud v zadání není požadavek na testování in situ a odběr a laboratorní testování neporušených vzorků za účelem stanovení mechanických vlastností základové půdy, jak potom může inženýrský geolog doporučit mechanické vlastnosti zemin pro projekci, má čerpat ze zrušené ČSN 73 1001, nebo si snad požadované parametry vymyslet?

b)

„Dovolené namáhání“ (základové půdy) figuruje ve výpočtech pro ocel. Pan architekt zřejmě chtěl získat tabulkovou únosnost základové půdy Rdt ze zrušené normy ČSN 73 1001 a ještě si plete názvosloví pro ocel a základovou půdu. Nebo je architektovým přáním, aby inženýrský geolog provedl výpočet únosnosti základové půdy když rozměry základů jsou neznámé?

c)

Když už neplatí ČSN 73 1001 a neplatí možnost použití Rdt pro I. a II. geotechnikou kategorii. Má inženýrský geolog oprávnění počítat únosnost základové půdy Rd jak se s pravděpodobností domnívá Ing. arch. Tomáš V. (porotce proškolený pro architektonické urbanistické soutěže)?

3)

Pro nový kardiologický komplex byl v roce 2003 proveden geologický průzkum v rozsahu tří desetimetrových vrtů. Geolog Ing. XXX vrty zakončil při prvním kontaktu s neogenním jílem, provedl klasifikační rozbor porušených vzorků podle ČSN 73 1001 (tehdy platné). Do závěrečné zprávy uvedl, že na lokalitě je silná vrstva neogenních jílů (ač v sousedství na Anenské ulici na povrch několikrát vychází metabazalt). Projektant na základě tohoto průzkumu navrhl budování stavební jámy pomocí kotvených štětovnic, které měly být zavibrovány do neogenního jílu a měly budovat „suchou“ stavební jámu pro 3 podzemní podlaží. Doplňkový IG průzkum placený zhotovitelem stavby na většině staveniště prokázal, že podloží kvartérních sedimentů není neogenní jíl, ale metabazalt a druhohorní křemité pískovce a slepence pevnosti větší než 100 MPa v prostém tlaku.

Ad 3)

Jak se má pak objednatel průzkumu postavit k výsledkům, které jsou zcela nepravdivé? Objednatel byl nucen celé založení stavby na vlastní náklady přeprojektovat!

Měl by objednatel průzkumu za těchto okolností na geologickou společnost podat žalobu a požadovat náhradu škody?

Názory debatované mezi geotechnickými a statickými inženýry:

• 1. Geologové by neměli do závěrečné zprávy uvádět mechanické vlastnosti zemin a hornin – nerozumí tomu
• 2. Geologické zprávy mohou mít doporoučené mechanické vlastnosti pouze pokud se na tvorbě podílel autorizovaný geotechnik a na konec umístí své kulaté razítko.
• 3. Inženýrským geologům by měly být odebírány odborné způsobilosti, pokud čerpají ze zrušených norem (např. ČSN 73 1001)
• 4. Inženýrským geologům by měly být odebírány odborné způsobilosti z MŽP ČR, pokud výsledky průzkumu neodpovídají skutečnému stavu staveniště (popíše stovky metrů neogenního jílu a na místo toho je tam proterozoická tvrdá skála).
• 5. Zpráva o stavebně geologickém (inženýrskogeologickém) průzkumu by měla být dílem inženýrského geologa a geotechnika, kdy každý ručí svým podpisem a kulatým razítkem za správnost „své“ části.
• 6. Jak je možné, že po dobu existence České republiky nebyla žádnému inženýrskému geologovi odebrána odborná způsobilost za fatální selhání?

Děkuji za Váš čas při pečlivém pročtení a zejména objasnění položených dotazů. Jedná se mi o zjištění a potvrzení podle mého úsudku důležitých aspektů, které pomohou autorizovaným inženýrům v tom, aby věděli, jaké výsledky požadovat na základě geologického průzkumu. Geologické průzkumy dělám po řadu let také, ale z etického a profesních důvodů na základě zrnitosti nečerpám data ze zrušených norem. Vím, že normy nejsou zákon; na stránkách ČKAITu jsem četl diskusi, že je a není nutné dodržovat.

S pozdravem RNDr. Mgr. Ivan Poul, Ph.D., aut. ing., GIPENZ

V Brně 21-05-2016